Salmovský palác na Hradčanském náměstí
Švýcarsko bylo na českém území zastoupeno zprvu pouze na úrovni honorárního konzula. V letech 1897 až 1927 se ve funkci vystřídali tři švýcarští podnikatelé.
V roce 1928 bylo zastoupení povýšeno na vyslanectví, kancelář sídlila v Divadelní ulici. V roce 1934 si pronajalo od rodiny Schwarzenbergů prostory v Salmovském paláci (zvaný též Malý Schwarzenberský) na Hradčanském náměstí.
Zde švýcarské vyslanectví včetně rezidence sídlilo po několik desítek let. Mohlo zde zůstat i po konfiskaci schwarzenberského majetku v roce 1947 i změně režimu v roce 1948. V tisku se sice občas objevovaly zprávy o tom, že paláce na Hradčanském náměstí mají být vystěhovány a využity pro muzejní účely. Stát by tak mohl lépe kontrolovat prostor před hlavním vstupem do Pražského hradu. Dlouho se však nic nedělo, až v roce 1977 dostali všichni nájemníci výpověď. Svou roli mohla sehrát i skutečnost, že k nájemníkům patřil také spisovatel a spoluautor Charty 77 Pavel Kohout. StB jej sledovala již několik let, po mezinárodním ohlasu Charty 77 v represích výrazně přitvrdila. O sousedství se švýcarským velvyslanectvím a přátelství s tehdejším velvyslancem Waltrem Jaeggim se Pavel Kohout zmiňuje ve své knize „Kde je zakopán pes“. Jaeggi mu pomáhal s vývozem jeho archivu do zahraničí.
